Zuzana Slavíčková ukončila v roce 2013 tříleté studium muzikoterapie na Universität der Künste v Berlíně. Je držitelkou certifikátu EBQ, který získala v rámci rozšiřujícího studia na UdK v Berlíně v roce 2014 u Prof. Dr. Karin Schumacher a Dipl. Psych. Claudine Calvet.

Instrument EBQ  vznikl v rámci přibližně desetiletého hledání důkazu o účinnosti muzikoterapeutických intervencí. Muzikoterapeutka Karin Schumacher pracuje od roku 1984 s dětmi s pervazivními vývojovými poruchami, které trpí omezenými sociálními, komunikačními a interaktivními schopnostmi. Práce s těmito dětmi ji vedla k tomu, že začala studovat, jaké jsou prapůvodní podmínky vzniku a rozvoje schopností člověka vstupovat do vztahů s druhými lidmi. V roce 1990 vznikla spolupráce s vývojovou psycholožkou Claudine Calvet, která se ve své výzkumné práci zajímala zejména o problematiku ranných interakčních poruch mezi matkou a dítětem. V systematické analýze videozáznamů z muzikoterapeutické práce K. Schumacher se obě spolupracovnice zaměřily nejprve na terapeutické momenty, které ukazovaly zřetelný pokrok ve vývoji dítěte. Z této praktické muzikoterapeutické práce a z anylýzy videozáznamů vyšlo najevo, že v rámci muzikoterapie je možné docílit dodatečného vývoje schopnosti afektivní regulace a takové zpracování podnětů, které dítě vnímá jako smysl dávající a logické (toto je totiž např. handicapem u autistických dětí). EBQ instrument stojí na teoretických základech "attachment theory" (Bowlby, Ainsworth), dále koncepce "self" Daniela Sterna a neurologických výzkumů Geralda Hüthera. Instrumetnt EBQ úspěšně prošel testem reliability a je užíván v diagnostice, při dokumentaci nebo při přezkoumání užívaných intervenčních technik mnoha muzikoterapeuty v Německu, Švýcarsku, Rakousku či Norsku. Zájemci o podrobnější informace si mohou přečíst knihu "Das EBQ-Instrument und seine entwicklungspsychologischen Grundlagen" (Schumacher, Calvet, Reimer (2011). Göttingen: Vandenhoeck, Ruprecht).

Byla jsem vyčerpaná z tolika věcí, které se kolem mě měnily, ze situací, které přicházely, ale jimž jsem nerozuměla... měla jsem prostě za sebou náročné týdny. V takovém stavu mi byla nabídnuta muzikoterapie. Byl večer a po těžkém dni jsem byla pozvána k sednutí si k množství nástrojů.

Není to z počátku jednoduchý najednou přestat myslet ve větách, přestat přemýšlet nad tím, jak ostatním svoji situaci vysvětlit, ale prostě si sednout k nástroji, který teď bude nejlépe svým zvukem reprezentovat současný stav mé duše a zabrnkat na chvilku ... zkusit ztvárnit trápení delší dobu ... a nakonec vyhrávat svoje boly i patnáct minut v kuse. Najednou si našly cestu ven, nástroj je pohlcoval a ulehčoval duši.

Anebo jenom tak ležet a poslouchat hudbu, pustit si ji k sobě a nechat ji působit. Vypnout. V tu chvíli mi vyhrkly slzy a přišla obrovská úleva. Když potom hodina skončila, zvedla jsem se a bylo mi mnohem líp, odcházela jsem do dalšího týdne s čistou hlavou a s tím, že život vlastně není tak špatnej :-).                                                                                studentka     

Když  hoříte v pekle, pak je pro vás nebe jako vánek, který zlehka hladí vaši tvář. S muzikoterapií je tomu podobně.

                                                                                                                                        pacientka s chronickými psychickými problémy

Muzikoterapie pro mě znamenala kompletní změnu vzduchu a proměnu scény. Člověk při ní zapomene na to, že je nemocný a je schopen se radovat z něčeho, co transcenduje tento současný svět. I když byla hudební místnost plná lidí, vždycky zde byla tato nádherná atmosféra.                                                                akademická pracovnice, ovdovělá matka

Když jsem sem přišel  poprvé a uviděl všechny tyhle bubny a další věci, tak jsem si pomyslel: "Tohleto je přece jenom hromada krámů, která nemůže pomoct mně ani nikomu jinému. Ale mám ve zvyku neznámé věci vyždycky alespoň jednou vyzkoušet. V mém případě to vyšlo. Kdyby se mě dnes někdo zeptal, jak to funguje, tak bych mu to neuměl vysvětlit. Ale řekl bych mu jednoduše: Prostě to sám vyzkoušej                          otec rodiny s psychosomatickými obtížemi

(poslední tři texty jsou převzaty z knihy  od  houslistky a muzikoterapeutky Mary Priestly "Music therapy in action")